Sbírky velkomeziříčského muzea obsahují i bohatý fond přírodnin

Ilustrační foto
Autor: Lucie Pavelcová

Součástí sbírek velkomeziříčského muzea je i bohatý fond přírodnin. Část sbírky přímo souvisí s naším regionem, a tak v expozicích můžeme objevit minerály nalezené v okolí či preparáty ptactva z počátku minulého století. V depozitářích ovšem máme uloženy také tisíce mušlí a dalších exponátů z podmořského světa. A jak tyto sbírky souvisí s naším regionem? Ačkoli některé předměty jako takové přímo s městem souvztažnost nemají, jejich původní majitelé, kteří svoje sbírky tvořili a shromažďovali po mnoho let, byli nedílnou součástí velkomeziříčské historie.

Františka Sáblíka, který je neodmyslitelně spojený s Alpou, snad ani představovat nemusíme. Ve Vídni vznikla v roce 1897 firma, která zpracovávala mořské houby, rovněž s touto komoditou obchodovala. V roce 1920 však přesunul Sáblík výrobu do velkomeziříčského areálu na Horním městě. Součástí bohaté přírodovědné sbírky muzea jsou exponáty, které továrník instituci v roce 1931 věnoval. Sáblíkova sbírka zahrnuje ulity a lastury nejrůznějších velikostí, mořské houby, korály, preparáty mořských ryb či krunýře karety obrovské. V původní přírůstkové knize z roku 1937 je pak zaznamenáno, že pro tyto sbírky pořídil na své náklady i 9 skříní.

Dalším rozsáhlým souborem je sbírka přírodnin středoškolského profesora a ředitele velkomeziříčského gymnázia Vladimíra Žďárského. Byl vášnivým cestovatelem se zájmem o přírodu. A tak díky němu máme obsáhlý soubor konchilií z celého světa. Kromě toho byl Vladimír Žďárský také vytrvalým spolupracovníkem muzea, který se podílel na evidenci a zpracování přírodovědných sbírek. Z jeho pozůstalosti pak pochází také unikátní paleontologická sbírka.

V expozici „Od albitu k žule“ se mohou návštěvníci seznámit s mineralogickými nálezy z okolí Velkomeziříčska. Mineralogická sbírka byla ve 20. letech minulého století budována především díky úsilí Karla Kořínka, ředitele měšťanské školy. Příchozí tak mohou obdivovat nejen různé druhy křemenů, ale třeba také nerostné útvary oválného až kulovitého tvaru, které nesou název „heřmanovské koule“. Ty nejsou tvořeny jedním minerálem, ale jsou složeny hned z několika minerálních druhů. Složení jádra koulí je pak světovým unikátem.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze zpravodaje Velkomeziříčsko. Titulek je redakční.