Velkomeziříčská knihovna představuje svůj tým

Ilustrační foto
Autor: Pexels.com

Ke knihovně... lze přistoupit i jako ke hře. Divadelní. Otevřeme tedy program na první stránce. Tam, kde jsou psány osoby a obsazení. Máme tu osm rolí. Vlastně devět. Kdo se jich aktuálně zhostil? Koukám, také jeden zástup. A ejhle, hned na dalším listu se nám ten ansámbl tak trochu představuje.

Nejprve se představuje tým knihovnic

KNIHOVNICE Jitka o sobě píše, že ji můžete potkávat na oddělení pro dospělé. „Pokud tam na mě nenarazíte, starám se v zázemí o přísun knih. Novinky vyberu, objednám a po dodání zkatalogizuji. Mám ráda vůni nových knížek a své bezva kolegyně.“ 

Kdo je ale v půjčovně, když ona řádí v zázemí? KNIHOVNICE Angelika, tedy již zmiňovaný záskok za mateřskou dovolenou. „Já jsem potřeštěný benjamínek, ale všechny mé úžasné kolegyně nade mnou drží pomyslná ochranná křídla a trošku mě krotí. Potkáte mě za pultem, kde se snažím být co nejmilejší a nejveselejší. Mám úplně nejradši, když můžu udělat cokoliv kreativního.“

No, co se týče potřeštěnosti a akčnosti si v ničem nezadá další z našich hereček v roli KNIHOVNICE. Lucie o sobě říká: „Za dobrodružstvím nemusíš na Aljašku, stačí přijít za mnou na dětské oddělení. Najdu ti knihu, kterou potřebuješ.“ Není důvod jí to nevěřit, protože dodává: „Jsem čtenář polygamista (čtu víc knih najednou). Jsem čtenář extrovert (beru všechny knížky, co se mi dostanou pod ruku). Jsem čtenář altruista (ty, které se mi líbí, cpu všem ostatním).“ A to zdaleka není všechno. Myslím, že zcela ji vystihuje poznámka: „Ať jsi dítě, polo člověk nebo už zcela vyvinutá entita - jsem tu pro tebe.“

Že by KNIHOVNICE Kateřina byla, řekněme, decentnější? Tak se na ni podíváme. „Jsem Mařenka, Červená karkulka nebo kočička v loutkovém divadle, které hrajeme pro nejmenší. Nejradši mám, když pro děti vymyslíme něco akčního, u čeho se vyblbnou.“ Ty dvě se hledaly, až se našly.

„Když projdete knihovnou, najdete internetovou studovnu a čítárnu. To je místo mého působení,“ říká další KNIHOVNICE, druhá Jitka. „Pomůžu vám s výběrem časopisů, tiskem a kopírováním. Ráda vám půjčím některou z mnoha společenských her nebo vás pozvu na výstavu. S mými úžasnými kolegyněmi se účastním všech společných akcí pro veřejnost, které si vždycky pořádně užijeme.“

Menší role KNIHOVNICE je v dobrých rukou paní Hany, která bez možnosti alternace ovládá jeviště naší pobočky – Místní knihovny v Mostištích.

Bez dalších osob se knihovna také neobejde

Koho uvidíte na scéně nejčastěji, je tedy nasnadě. Ovšem tato hra se neobejde ani bez dalších osob, které se jen občas mihnou. Třeba té, která tvrdí: „Po mé práci zůstává vůně a čistota. Můžete se kochat krásou květeny, o kterou pečuji. Mám také prsty v údržbě venkovní zeleně. I to mě opravdu baví. Ale nejdůležitější je, že mám skvělé kolegyně a je zde legrace.“ UKLÍZEČKA Zdeňka se své role každé ráno zhostí s bravurní razancí.

Zrovna tak energicky se do práce vrhá SEKRETÁŘKA Zuzana. „Zabývám se odnosem knih čtenářům, kteří nejsou ve fyzické kondici, placením faktur, nakupováním a v neposlední řadě dělám paní ředitelce kávu.“ (Děkuji, Zuzko.)

A já? Jmenuji se Ivana a jsem obsazena do role ŘEDITELKY. Můj scénář mi diktuje poněkud nudné papírování všeho druhu, zajištění hladkého fungování knihovny, řízení práce těch neřízených střel, o nichž psáno výše, zrovna jako řešení každého problému. Jsem šedou eminencí u zrodu všech našich aktivit a některých se velmi akčně účastním. Musím mít jasno v tom, kam se má naše instituce ubírat, a s ostatními tím směrem kráčet.

Ke knihovně lze tedy přistoupit i jako k divadlu. To naše má velmi sehraný soubor, který snad přenáší svou pohodu, radost a humor i na abonenty, rozumějme registrované čtenáře, zrovna jako na návštěvníky neoplývající pověstnou průkazkou. Co máme právě na repertoáru se dozvíte třeba na našem webu a potom přímou cestou… ke knihovně!

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze zpravodaje Velkomeziříčsko. Titulek a mezititulky jsou redakční.