Žáci z Křižanova, Osové Bítýšky a Velkého Meziříčí zaznamenali osudy místních pamětníků

Ilustrační foto
Autor: Michal Jarmoluk, Pixabay....

První ročník projektu Příběhy našich sousedů zaznamenává příběhy pamětníků

Ani náročný rok 2021 v době covidové epidemie nezabránil mladým dokumentaristům z našeho regionu, aby zaznamenali neobyčejná vyprávění pamětníků 20. století. Díky žákovským reportážím z projektu Příběhy našich sousedů se tak už nezapomene ani na čtyři jedinečné životní osudy místních pamětníků, kteří se stanou součástí jedné z nejrozsáhlejších veřejně přístupných online pamětnických sbírek v Evropě s názvem Paměť národa.

Do prvního ročníku dokumentaristického projektu Příběhy našich sousedů se zapojili žáci ze ZŠ Křižanov, ZŠ Osová Bítýška a ZŠ Velké Meziříčí. Jejich úkolem bylo nejen natočit rozhovor celoživotního vyprávění, ale následně nahrávku zpracovat a zpřístupnit publiku. Vznikly tak čtyři nahrávky a čtyři životopisy, které si můžete prohlédnout v odkaze na stránkách Příběhy našich sousedů.

„Projekt je jedinečný tím, že se děti učí historii z vyprávění jejich dědečků a babiček nebo osobností regionu. Vyslechnou si, co zažili, a zpracují jejich příběh jak v rozhlasové reportáži přímo ve studiu Českého rozhlasu Vysočina, tak pak novinářskou formou do podoby článku,“ vysvětluje koordinátorka projektu Barbora Živná.

Vzpomínky sdílela s žáky z Křižanova Daniela Širhalová i František Kubiš

Žáci z Křižanova vyzpovídali místní rodačku a bývalou ředitelku základní školy Danielu Širhalovou. Jak vzpomínala na příchod do Brna, kde studovala vysokou školu? „Porovnám‑li život v Brně a na malé vesnici, lidé byli vystrašeni všude a nikdo nevěděl, co se děje a co bude. Přišla řada nových nařízení. Po roce 1970 byly tzv. prověrky. Spousta lidí byla na prověrkách, jestli třeba nespolupracují se západem nebo nemají kontakty s osobami politicky nespolehlivými. Lidé se kvůli tomu cítili ukřivdění. Dokonce i někteří učitelé byli vyloučeni z komunistické strany.“

Svůj životní příběh dětem vyprávěl i vzdálený příbuzný Jana Kubiše, František Kubiš. „Ten den tak hustě sněžilo a napadlo asi 35 – 40 cm sněhu. A já jako kluk jsem musel házet sníh, protože jsme bydleli na hlavní trase Praha – Brno. Po této silnici se valili němečtí vojáci a v naší obci byla vyhlášena pracovní povinnost. S dětmi z okolí jsem odhazoval sníh z hlavní trasy Praha/Jihlava/Brno, kudy jeli němečtí vojáci s tanky. Němci přiběhli a řvali schnell, schnell – „rychle, rychle“, abychom odhrnuli sníh z cesty a mohli projet tanky. A tím začala okupace Československa.“

Otec Tomáš mluvil s dětmi z Osové Bítýšky o studiu v době komunismu

Děti z Osové Bítýšky dlouho pátraly po zajímavém pamětníkovi, v době covidu to nebyla vůbec jednoduchá práce. Nakonec si povídaly s otcem Tomášem, knězem Dominikánského řádu, který jim vyprávěl, jak v době komunismu studoval a skládal zkoušky na kněze.

Žákům z Meziříčí vyprávěl Jiří Fic o pohřbu Jana Palacha

Ve Velkém Meziříčí se chopil role pamětníka dědeček jednoho ze žáků, pan Jiří Fic. Zavzpomínal na roky 1968 a 1969, kdy jako student žďárské průmyslovky vezl se spolužáky věnec na pohřeb Jana Palacha do Prahy. Bylo tam moc lidí a nepustili je k rakvi. I tak se mu zážitek vryl do paměti.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze zpravodaje Velkomeziříčsko. Titulek a mezititulky jsou redakční.